vzdělaná nejsem, ale po přepadení se mi rozjela šílená úzkostná a panická porucha... nechtěla jsem to řešit práškama, u tohodle mi totiž přijdou fakt jen jako odsunutí problému (neříkám, že to tak je, jen to takhle vnímám já) a učila jsem se u psychiatra techniky, jak paniku zvládnout, když přijde... záchvat byly šílené, člověk by věřil, že mám infarkt , také mě poprvé odvezla rychlá... ale když jsem se je naučila zvládnout, tak prostě chodily méně a méně a dopředu jsem se jich už nebála... a je to ok... dodnes, když jsem unavená hodně nebo stresu, tak se to trochu vrací (ale to má v podstět každý člověk), ale prostě to zvládnu... na usínání je dobrý autogenní trénink atd, také jsem absolvovala KBT psychoterpii... no, trvalo to skoro rok (ale já to měla opravdu hodně rozjeté), ale vyplatilo se...