Tak u nás boduje tchán,loni koupil nechodícímu postiženému dítěti tříkolku,takže já utekla z breky a tříkolka zabírá místo v garáži.Zeptal se jednou jedinkrát co má malému koupit,tak jsem mu řekla co chce(chtěl dřevěnou vláčkodráhu)slíbil ,že ano.Místo toho koupil zatloukadlo,s kterým si syn nehraje.Bohužel to nikomu neřekl,takže jsme letěla těsně po vánocích koupit ty vláčky,protože se na ně syn strašně těšil.
A mý rodiče tak to je kapitola taky.na oslavu se zásadně pozvou samy,bez ohlášení,prostě přijeou ,že jedou slavit synovi(moje)narozeniny.Přivezou nějaké otřesně hnusné chlebíčky,starší syn dostává od nich peníze,malý většinou nějakou prošlou čokoládu,co máma někde vyhrabe.Popřípadě nějakou super levnou pitomost,vrchol byl,když mu máma k prvním vánocůcm dala leporelo a ještě nějakou věc co jsem vyhodila po starším.Takže to někdy před 12 lety vybrala u nás z popelnice,schovala,že se to někomu bude hodit .A pak to dala malému.A ještě mi tvrdila,že to ted kupovala - no popraskané strany,datum výroby 1994.Asi předpokládála,že malej brzo umře,tak se ji nechtělo utrácet prachy.