přesně tak! radši odejít středem, zachovat si hrdost, bolest totiž prožíváš tak jako tak z té zrady a toho všeho hnusu, to nikdy nepochopíš, proč to ten chlap moh tobě udělat, když ty jsi byla právě čerstvě po porodu, jak moh jinde... Já sice nejsem v tvojí situaci, ale dokážu se do ní vžít. S dítětem odejít je těžký. Mě bylo 14 když se máma rozvedla. A do teď jsem ráda a nikdy bych jí nevyčetla, že se konečně po mnoha letech podvádění - tak to bylo- postavila na nohy, řekla konec a rozvedla se. Sláva! Podle mě, takovej chlap si to jedině zaslouží. Žádnou šanci. Že máš finanční obavy - ty máme všichni. Takže to vlastně není úplně ten hlavní argument. Souhlasím taky s tím, co napsala Cobra. Zachovej si hrdost, udělej co cítíš, co musíš, nebude to jednoduchý, ale ten nahoře se o tebe postará a pošle ti někoho správného do cesty. Než strávit život s někým, ne, pardon, vedle někoho, kdo za to nestojí. A bohužel to žádná z nás nikdy dopředu neví, jak se ten náš jednou vybarví. Takže jestli v sobě kouska hrdosti dokážeš najít, tak pak by sis měla uvědomit, že člověku který roky lže a podvádí je lepší drahocenou důvěru už znova a znova nedávat. Hodně štěstí!