Mam cerstvou zkusenost. Nebylo mozne, aby nase stenatko neustale nekdo vencil, uz od zacatku byvala sama doma a na zahrade jsme ji nechteli nechavat. Takze jsem ji naucila chodit na plinku. Pochopila 2 den co po ni chci a chodila curat na ni. V kazde mistnosti jsme meli jednu (mame velky barak a chapu, ze dobehnout by mohl byt nekdy problem, zvlast, kdyz si hraje a vzpomene si na posledni chvili).
Samozrejme, ze obcas zapomela, obcas to bylo tesne vedle (stala tlapkama na plince, tak myslela, ze cura kam ma).
Ven jsme chodili jak jen to slo, ale nijak jsme na curani venku netlacili, zadne bourlive ovace nebo tak - proste jsme to nechali byt. Pred mesicem zniceho nic zacala doma louzickovat nebo spis ucuravat, vzdy to bylo jen par kapek. Tohle trvalo asi tyden.
A pak, ze dne na den, nas rano probudilo knuceni. Mlada dama hlasila, ze chce ven. Od te doby neudelala jedinou chybu, cura pouze venku, vydrzi i 9 hodin. Naucila se to uplne sama. Bylo ji 8 mesicu.
Je to jorkie a brali jsme si ji v 11,5 tydnech.
Mi dva predesli psi byli vetsi, taky jsem je ucila na plinku, pochopili behem jednoho, dvou dnu a bez louzicky doma jsme byli presne v 11 mesicich (vydrzeli tech 8 hodin).