Dcera, teď jde do 4. r., měla velký kornout asi jako u Federiky. Dali jsme jí tam především různé školní potřeby, proložili pár pytlíky bonbónů a čokoládek a přidali také nějakého malého plyšáčka. Kornout jsme pojali tak, že je to jen pro ni. Ale protože jsme nevěděli, jestli ostatní spolužáci kornout mít budou nebo ne, tak jsme jej nechali doma (ač v Praze, tak jsme vybrali školu mimo náš obvod, takže spolužáky neznala), také kvůli tomu, že jsme jeli několik stanic poměrně narvanou tramvají. V její třídě měli kornout jen 2 - 3 děti. Škola v centru Prahy.

Sousedka, jejíž dcerka šla do školy tady na P-7 říkala, že u nich měla kornouty většina dětí. O rok později do stejné školy šlo dítě další sousedky a v jejich třídě prý nebyl kornout žádný. Takže v Praze je to asi o náhodě.

Mně osobně se ten zvyk s kornouty pro prvňáky moc líbí, připadá mi to, že je to takový hezký, zajímavý dárek, který dostanou právě jen v ten jeden den. Brašna je už kolikrát vybraná od vánoc, protože si ji hodně dětí přeje od Ježíška. Také máme příbuzenstvo v Německu a tam to patří k samozřejmosti.

Jo, a mimochodem, brašnu měla dcera ve škole jako jedna z mála, zato mě překvapilo, že dost dětí mělo pro učitelku kytku. Většinou jen jednu květinu doplněnou nějakými lístečky. To jsem neznala.

První den bylo slavnostní uvítání všech žáků na školním dvoře, pak si je učitelé odvedli do tříd a asi tak hodinka byla seznamovací. Pak si pro prvňáky přišli družináři se staršími dětmi, kteří je provázeli po škole a měli pro ně připravený nějaký program a dárečky. Mezitím třídní s rodiči vyřídila vše, co bylo potřeba. Věci doporučovala také podepsat (alespoň ty dražší), písmenka se nepodepisovala ani nestříhala. Měli je jen ve škole a rozstříhali si je sami, podle potřeby. My jsme nepodepisovali kromě sešitů a učebnic nic. Poztrácené a zapomenuté věci shromažďovala učitelka a pokud někdo z rodičů něco postrádal, stačilo se zeptat učitelky a prohrábnout krabici ztrát a nálezů. Také vždy na třídních schůzkách byly všechny nalezené věci vystaveny, stejně tak věci nalezené mimo třídy byly vždy uloženy u ostrahy školy a vystaveny na lavičkách ve vestibulu školy během třídních schůzek.