Nemám nic proti masožravcům, ani nic proti vegetariánům, ale vadí mi, když někdo svůj názor na stravu předkládá jako absoulutní pravdu. Sama jsem něco "mezi", maso jíme opravdu minimálně, bílej cukr omezuju taky dost, sušenky, limonády atd. vůbec nekupuju. Sladký je jen to, co upeču, ale každý narozeniny je dort, pro kluka řízky atd. Hodně žijeme na tom, co si vypěstujeme sami. Ale hodně narážím. Od těch, co se stravují tzv. normálně (moc to neřeší), neustále poslouchám, jakej jsem pohankovej cvok. Od známých vegetariánů zase to, že bych to maso teda fakt jíst neměla. Točí mě jejich děti, když přijdou za našima a řeknou jim, že jsou vrazi, protože jedí maso. Malá pak za mnou přijde a brečí....
Štve mě ta hysterie kolem toho. Já do toho nikomu nekrafu, tak ať mi daj všichni pokoj.
Jinak ještě to je umocněný tím, že žiju s přítelovýma dětma. jsem za zlou, když jim nedávám Colu a za zlou, že tuhle měli králíka. Fakt na nic.