Na ten slavnostní den k nám přijeli obě babičky a oba dědové - a od těch prarodičů co žijí převážně v Německu byť jsou Češi ;-) (moji rodiče), dostal i kornout (po dohodě s námi - máme obecně rádi takový mix všech možných tradic z různých zemí, které se nám líbí ). Dokonce ho babička nakonec sama vyrobila, protože ty v obchodě jí přišly moc kýčovité, přeplácané apod.! Nebyl plný sladkostí, bylo tam i něco do školy, třeba vodovky, pak také knížečka - povídání o 1.školním dnu... atd.)

K té diskusi tady:
Jasně že moc sladkostí škodí - ale první školní den má člověk koneckonců jen jednou za život! To mi spíš přijde, že by děti nemusely do školy či školy nosit bonbony při každím svátku nebo je dostávat za odměnu při každém pohídkovém lese apod. Třeba zrovna ten svátek mi zdaleka nepřijde tak významný - no prostě vlastní jméno stojí náhodou ten den v kalendáří, OK a co jako...
To jen k tomu, jak tu někteří píšou, že kornout by z důvodu příliš mnoha sladkostí nedávali. To já bych sladké omezila spíš ři jiných příležitostech. Naši kluci jinak moc nemlsají, ale když je významný den, tak to k tomu prostě patří !

Šli jsme všichni do školy, tam byli prvňáčci přivítáni panem ředitelem, který hrál na kytaru a šesťáci jim zazpívali písničku. Pak je deváťáci uvdeli slavostně do tříd, každý dostal vlaječky školy atd. Pak se pokračovalo ve třídě, nejdřív s rodiči, pak šly děti si pohrát do družiny a rodiče na rodičovskou schůzku o tom, co a jak... ;-)

Jo s kornoutem nebyl úplně sám, pár dětí kornouty mělo (ale menší)...

Po škole jsme to hezky oslavili doma, vyzvedla jsem mladšího synka ze školky (dostal také malý pytklík se sladkostmi, aby mu to nebylo líto) odpoledne jsme si všichni dali zmrzlinu a náš školák hlavně ochutnávku z kornoutu ... No a večer jsme si zašli - to už jen ve čtyřech - do naší oblíbené pizzerie zde za rohem. Byl to hezký den a tak to podle mě má být !