Nám se taky jednou ztratil kocour, byl mu tehdy rok. Byl kastrovanej a normálně se pohyboval jen kolem baráku, max. k sousedům na zahradě, vždycky se večer vracel domů. Jednou se takhle nevrátil. Počkali jsme dva dny a pak ho šli hledat.Hledali jsme v ulici,pak jsme se ptali sousedů, jestli ho neviděli nebo ho třeba nezavřeli omylem ve sklepě. Rozšířili jsme "hledací území",chodili jsme i večer do přilehlýho parku,všude jsme ho volali, ale neobjevil se. No a nikde nebyl. Po 14 dnech jsme se tak nějakk vnitřně smířili s tím, že už asi kocoura neuvidíme. Bylo to smutný, byl to miláček rodiny. Kočkaři ví
Zhruba asi za měsíc jsme byli s přítelem pozvaní na oslavu narozenin. Oslava se konala v restauraci, která byla od našeho domu vzdálená dobře kilometr.
Vraceli jsme se v noci tak kolem druhé,aby jsme si ukrátili cestu, vydali jsme se přes přilehlé parkoviště a hlasitěji jsme si povídali. No a najednou se z podjednoho auta vysoukala kočka a cupitala k nám. No a světe div se, on to byl náš ztracenej KOCOURvypadal teda strašně, hubenej až hrůza. No ale byla jsem šťastná, že se našel, popadla jsem ho a nesla radostně domů.
Do dneška nechápu,že došel tak daleko a taky tu náhodu,že nás napadlo jít přes to parkoviště.
Dopadlo to dobře,našel se