Markéto asi bych malou stejně nechala u sester, když mi ji dali na břicho byla jsem šťastná, v noci jsme nespala, myslela jsem na ni celou noc, odpočítávala čas kdy mě ji sestra přinese, ale byla jsem ráda když si ji zase odnesla, neuměla jsem ji podržet, o kojení nemluvě, sestra měla velkou trpělivost, ale já na to prostě nebyla připravená, potřebovala jsem čas zvyknout si na to že tu malá je. Ráno jsem po probdělé noci měla myšlenky krásně srovnyané věděla jsem že to dokážu...prostě jsem potřebovala čas