Tak pozor, já přišla do Usti s alternativou a trvdě jsem narazila. Klystýr na něj se ptají, ale odmtínutí slyší neradi. Zapomeň na jinou polohu rození, než v leže. Píchání vody, monitor co 2hodiny na 30min. To minimálně. Neustálá buzerace ze stran personálu o blbém dýchání. Míč mi nedali, prý se špatně monitoruje. Zapomeň na vanu. To nepočítám doktorku, která by se rozhodně měla učit slušnému chování. Její slova o nesvépravném nevzdělanci odzbrojila i manžela. Kameru manžel musel schovat už při vchodu na porodnici, jinak by jej nevpustili. Manžel smí přijít, až když jej personál dovolí. Doktoři s tebou vůbec nekomunikují, něco se ti nelíbí a hned jsi potížistka. Jídlo a pití si musíš obstarat sama, nikoho nezajímá, že třeba hladovíš či máš žízeň. To nepočítám šestinedělí, kde už jsem rezignovala i já. Na nějaké informace jsem neměla nárok. Dítě si berou, kdy chtějí a dělají s ním co chtěji, nikdo se tě na nic neptá.