Pokud bych tedy mladšímu nic nedávala, jak zvládnete v obchodě hyserickou scénu proč ona to má a že on to chce taky? Koupili byste za svoje všem dětem, nebo jen těm bez kapesného a školák za svoje, nebo byste koupi čehokoli úplně zakázali i školákovi?

Háček je v tom, že dcerka si za kapesné CHCE něco koupit, cítí se dospělá, a nikde jinde v podstatě nemá možnost (kromě školního krámku, před kterým nás učitelka varovala, neb tam mají 100% přirážku a samé laskominy typu brambůrky apod).

A cíleně si nepřeji, aby ze svého kapesného kupovala něco bráchovi, učíme ji, že dokud nebude sama peníze vydělávat, nebude od nás získané peníze nikomu dávat. Ptala se totiž, jestli je může ve škole dát kamarádům , aby jim udělala radost.
Dcerka je bohužel ideální typ dítěte pro budoucí šikanu, tak se snažíme jí některé zásady vštípit co nejdříve, ačkoli to možná vypadá jako výchova k sobectví.

Co se spoření týče, tak to jsme udělali tak, že peníze dostane v drobných, z toho 6 Kč si dá do peněženky na libovolnou útratu, a 4 Kč hodí do své zavřené pokladničky, kde si spoří na svoji vysněnou věc. Manželovi by se líbila víc verze 3 kasiček - jedna na útratu, druhá na krátkodobé spoření v řádu týdnů a třetí na dlouhodobé spoření na něco velkého. Ale rozseknout 10 Kč na tři díly, aby z toho vyšlo něco smysluplného se nám nepovedlo