Jo jo, taky jsme to řešili. Starší dítě mělo od 5 let 5 korun na týden, aby se naučilo zacházet s penězi. Na začátku to utratilo všechno hned za blbosti, teď už má 10 Kč na týden (2. třída) a neutrácí skoro nic. I z tábora přivezlo všechny peníze, co jsme mu dali.

Taky u nás byly boje a taky jsem uvažovala, zda když si starší chce něco koupit v krámě, to mám koupit i mladšímu, aby ho to nemrzelo. Ale taky jsem cítila, že by to vůči tomu staršímu bylo blbé (přesně jak říkáte, já si to musím koupit ze svého a mladší si to od mámy vymrčí). Nakonec jsme to vyřešili tak, že jsme řekli mladšímu, že v 5 letech taky začne dostávat, a do té doby prostě to musí brát tak, že starší je starší, tak má víc výhod, ale také povinností.

U toho kapesného jsme se snažili to brát tak, že si může koupit co bude chtít (krom sirek, cigaret a jiných nevhodných věcí ) a že mu do toho nebudeme kecat ve smyslu, že bychom to zakazovali. Občas jsme ale promlouvali do duše, to hlavně na začátku, když dítko mělo třeba pět korun a koukalo, co v krámě mají za pět korun, jedno co to bylo, ale hlavně že si to můžu koupit, tak jsme se snažili vysvětlovat, že to není moc dobrý přístup, ale když trvalo na svém, tak jsme mu nebránili. Dneska už má k tomu přístup "přece nebudu utrácet za blbosti" , jak jsem říkala, z kapesného na tábor nebyla utracená ani koruna, až jsem si říkala, jestli jsme to zas nepřehnali na druhou stranu.

Ale nedávno jsme potřebovali cosi narychlo zaplatit a chyběly nám tři stovky. A dítko ochotně půjčilo, ani úrok od svých starých sedřených rodičů nechtělo