Nejen "děti" a nejen, když se jim věší na krk nevyžádaný mladší sourozenec... Já jsem "získala" k (již mnoho let rozvedenému) příteli i DOSPĚLOU!!! dceru, přičemž přítel s matkou svého dítěte nežil od jejích 5ti let, protože to byla hysterická, nevyrovnaná osobnost - a NEODEŠEL K ŽÁDNÉ JINÉ ŽENĚ!!! (s dcerou byl nadále v pravidelném kontaktu a mají spolu velmi pěkný vztah). Přesto dcera od té doby "nebrala" žádnou otcovu partnerku (tedy ani mě), protože prostě "k sobě patří táta a máma" (vydatně jí v tom možná podporovala matka, v jejíž péči dcera zůstala). Dá se s tím udělat jen jedno: nebrat si to osobně, ale ani si nenechat dětmi (a tím méně exmanželkou) do života zasahovat. Být nad věcí, sama se chovat vstřícně, laskavě, ale NEPRUDIT, nehrát si na ničí "náhradní matku" ani "kamarádku", v případě větších dětí též respektovat, že jsou již "dospělé". Přátelský vztah nebo pomoc nabídnout, ale nevnucovat, o pomoc požádat, ale nevynucovat si ji.
Samozřejmě všechno to stojí a padá s podstatou toho vztahu mezi chlapem a jeho novou partnerkou - chlap musí stát za ženskou, kterou si zvolil pro AKTUÁLNÍ životní etapu, a pak se všechny "problémy" i problémy DAJÍ řešit a vyřešit.