U nás zatím převažuje spokojenost. Bufet nemáme, což mi nevadí. Snažím se o nějakou pestrou svačinu a k tomu vždy přidám nějaký mls - třeba Brumíka nebo musli tyčinku. Děti dostávají ve škole i ve družině pití - když jim třeba dojde to jejich vlastní. Jsme malá škola - jen první stupeň - a je to takové rodinné. O šikaně zatím nepadlo slovo, tak doufejme, že nás to nepotká. Možná je to tím, že 3/4 dětí se zná již z MŠ, nevím. Jeden spolužák je tam sice takový zlobivější, ale neubližuje dětem, spíš je drzejší na učitelky, taky už rozbil okno apod.
Pro mě osobně je spíše zajímavý styl výuky. Takový jsem nezažila ani u sebe ani u mých starších dětí. Lavice jsou do oblouku. Polovina výuky probíhá v epochách, tj. první dvě hodiny spojené, resp. od 8 do 9,30 hod vkuse. A mají třeba celý týden matematiku. Další dvě hodiny už jsou jiné (čj,hv,prv). Další týden bude zase epochový čj. V hudební výchově budou hrát na flétnu - všichni. Výuka čtení je genetická. Zatím nemůžu říct, jestli je toto vše přínosem, ale je to pro nás novinka.
Do notýsku dostávají děti smajlíky a do pracovních sešitů různá malá razítka, když se jim to povede. Dcera už přinesla jedničku ze čtení, byť se ještě neučili žádné konkrétní písmeno .
Jako nevýhodu vidím to, že ZŠ nemá vlastní jídelnu, takže děti musejí na oběd chodit do blízké MŠ, kde je jídelna a kuchyň. Není to daleko, ale zejména v zimě nebo v dešti to nebude asi příjemné se oblékat a přemísťovat.
Také není možnost výběru druhého jídla, vaří se jen jedno jídlo, ale porce jsou prý velké, říkala dcera.