Vzpomínám na sebe, na některé situace, do kterých jsem se jako(velmi samostatné) dítě dostávala....A občas jsem zůstala někde bez peněz na autobus, autobus stejně většinou nejezdil často, neměla jsem našim jak dát vědět, kde jsem a kdy přijedu. Ve druhé třídě, kdy jsem se měla dostavit do určitý hodiny domů, jsem uklouzla, vymkla si kotník, nemohla jsem jít a bylo to na samotě, nesla jsem jedné paní balíček, dojela jsem tam autobusem, nikde nikdo...
Prostě myslím si, proč si život neulehčit, když to jde,nevidím důvod,proč by i ten prvňák nemohl mít mobil, pokud to praktický život ulehčí....
Nakonec, i my můžeme žít bez mobilů, že jo...