ssjc Slovník spisovného jazyka českého

božec
-žce m. zast. ob.
1. dětská nemoc provázená křečemi, psotník: dostat b.; dítě ztrhané božcem
2. eklampsie (med.)


ssc Slovník spisovné češtiny

psjc Příruční slovník jazyka českého

božec, -žce m. dětská nemoc spojená s bolestnou křečí, psotník. Hovorků mladých dítě má tuze silný božec. Rais. Do rána může být dítě božcem potrhané. Preis. Denně lámal dítě božec. Sez.


syno Slovník českých synonym

božec /d
! psotník; /d eklampsie;