Jano, vždycky jsem obdivovala dceru jedné známé, takto děsně nesympatické osoby. Neznám nikoho, kdo by tu ženskou aspoň snášel.
Dcera nádherná, řasy jak smetáky, slaďoučký a nevinný vzhled. Lidi na ni zkoušeli leccos.
K tomu je ohromně samostatná a nenechala si líbit nikdy NIC. Cokoliv na ni kdo zkoušel, dokázala to otočit ve svůj prospěch, odseknout, poslat dotyčného do háje.
Jednou dokonce rodinu někdo vydíral - a ona dokázala upéct fintu i na ty vyděrače, lhát a dočasně se jich zbavit.

Mám velmi podobnou představu o tom, co by měly zvládnout moje děti