Špendlíku, budu nad tim přemejšlet... Ona si už u okýnka, kde dostane jídlo, ukáže, ke kterýmu stolu to chce odnést, akorátže na dálku člověk identifikuje jen stůl, nikoli místo.
Je fakt, že mně osobně připadá zbytečný řešit, kdo s kym sedí, když stolky jsou po čtyřech, takže prakticky všichni u stolku sedí spolu... tak možná na mně vidí, že mi to připadá, že řeší kraviny - kor když se neobslouží sama a musí kvůli tomu někdo vstávat... a určitě to má u nás těžší - doma je celkem obskakovaná (nemá sourozence), což my si jednak nemůžem dovolit, páč nemáme jen ji a druhak ani nechcem - ona se často zkouší dožadovat i věcí, který už víme, že zvládne - třeba když má jít něco psát, tak zkoušela, jestli jí tužku ze šuplíčku někdo nepřinese Ale zas částečně to bylo tim, že nám ze začátku chyběla slovní zásoba, tak jsme jí leckdy pro něco došli, protože jsme to neuměli vyjádřit, a na to se lehce zvyká... Ale děláme pokroky... všichni - my i ona