Tak dvacet minut při pohádce by měl předškolák vydržet bez většího problému a udělá mu to jen dobře.
Pamatuju si, že jsme ve škoce museli ležet HODINU (!) bez hnutí na levém boku, kdo se hnul, musel si sundat kalhoty od pyžama a dát je učitelce...
Ale 20 min. s pohádkou? To je přece siesta a ne nějaké trápení dětí. Specielně ve věkově smíšených třídách, kde je dost dětí, které spát potřebují a tím, že by nemohly, by trpěli daleko víc, než dítě, které nespí a má dvacet minut poslouchat pohádku, i když by třeba radši sedělo u stolečku.
Kdybych ale byla s mladším dítětem doma a starší to bralo úkorně, na odpolední odpočinek bych ho tam nenechávala, ne kvůli odpočinku, ale kvůli tomu, že by se (celkem právem) cítilo odložené.
Až nebude zbytí, uvidíš, ře si poradí a zvládne to.