Milá Ireno,
myslím, že nejde o nic jiného, než abyste si splnila VAŠE představy o dovolené. Pokud se na ni budete tešit, nebude Vám vadit ani drobné nepohodlí. Ale pokud Vás bude někdo trochu tlačit do něčeho, s čím nejste srozumněna, nebude to ono. Jsem přesvědčena, že miminko cítí Vaše pocity a reaguje na ně. Podle mých zkušeností Vám dá okamžitě vědět, jestliže to pro něj nebude pohodlné a jinak vše, co děláte s chutí, rádo přijme (v rozumných mezích samozřejmě).
Já jsem celou dobu v těhotenství sportovala tak jako předtím, jen pomaleji a jemněji. Nezačínala jsem s novými sporty, jen provozovala ty staré, pokud to šlo. Celou dobu jsme chodili s maželem na túry, později pak na procházky. Byli jsme v Jeseníkách, v Orlických horách, na Šumavě. Na běžkách (jen tak ležérně se kluzat po rovině, ale bylo to prima!)Chodili jsme na plesy, do kina, cestovali jsme.
Autobus nebyl vůbec vhodný (ke konci člověk musí pořád čurat), vlak o něco lepší. Ale autem úplně bez problémů i na dlouhou trasu. Nejlepší bylo posunout si sedadlo dozadu a nohy na palubní desku.... Tak se to líbilo miminku. A řízení také až do porodu bez problémů.
Některé sporty jsem musela vynechat - kolo, plavání, nedělaly mi dobře, přestože jsou lékaři doporučované. Přesně jsem poznala, co pro dítě není vhodné, ono se dost vehementně hlásílo.
Chodila jsem cvičit (a taky s kamarády do hospůdek na předzahrádky!!) a k tomu všemu jsme se v mém osmém měsíci stěhovali.
Takže aktivity jsem měla dost po celou dobu a narodila se nám krásná holčička, která je už teď tak aktivní, že jí někdy nestíhám.
Myslím, že celý vtip je v tom, abyste se naučila naslouchat miminku a vše krásně prožívala. Někde jsem četla, že z těhotné ženy vyzařuje jakési krásné fluidum, ta radost a očekávání. Já jsem to cítila velmi intenzivně a na své těhotenství ráda vzpomínám. Přeji Vám totéž.
Jana