a jinak prakticky... - souhlasím s názorem, co tu padnul, že jsou to asi "mazáci, co to zkoušej". Přesto bych byla opatrná, u nás přecitlivělé dítě, když je to dlouhé... odejde - odkudkoliv, sám, brečí, nevidí napravo nalevo (a sám dovede vyterorizovat mne i manžela, ale doma, tam kde ví, že smí), druhé tiše trpí.

To tiché trpění je horší, už jen dobádat se toho, co se stalo.

Tiché trpění nebývá terčem tak často, jak je celkově uzavřený, vzbuzuje respekt, ten druhý "komediant" k tomu asi vybízí.