Tak to presne sedi na me. Ja jsem ale v cizim statu. Takze jsem krome vyborne prace tady byla jenom kvuli nemu. Takze to ponizovani nastalo v okamziku co jsem si uvedomila, ze tady nejsem schopna sama existovat, ze budu sama. Ze vlastne cele roky jsem travila cas jenom s nim a na vikendy chodila k jeho rodicum. Nemam tady takove zazemi, krome par lidi z prace. Ted kdyz vim, ze se budu vracat na prazdny byt, sama usinat a nemit nikoho.Co delat o vikendu??? Hrozne jsem se toho bala a bojim. Vsichni v praci vypravi jak se na vikend tesi, jak budou se svoji rodinou. Pro me je to panicka hruza...