Soused si ke mně přišel půjčit stěhovací krabice, že doma renovuje podlahy a potřebuje sbalit obývák. Koukala jsem na něj jak na zjevení, protože jsme byli v baráku noví, takže jsem ho neznala a on zřejmě jak z toho byl taky nesvůj, tak hodně a rychle mluvil. No nakonec jsme se domluvili, já s ním šla do sklepa pro ty krabice, dala mu je. On mi zdvořile poděkoval a já na to místo "prosím" říkám "nic se nestalo". Chechtala jsem se jak pako. Přišlo mi, že opravováním bych to ještě zhoršila...