Já jsem byla hezké dítě a na prvním stupni oblíbená. Ale na druhý stupeň jsem přišla do nepříjemného kolektivu, kde šikana a posmívání byly na denním pořádku a bohužel mne to neminulo - byla jsem vzorňačka, slušňačka a neprůbojná - vražedná kombinace, kdy vzhled nebyl už vůbec důležitý. Takže jsem si také užila. Na střední škole už to bylo lepší a na vysoké mi už nechybělo ani to sebevědomí, takže tam už jsem ten vzhled konečně řádně uplatnila