Vendy, hlavně trpělivost...máme doma italského chrtíka a boloňačku a venku dobrmanku Když jsme neměli kluky, malý fenky byly furt s námi..v obýváku, v posteli, všude...teď to musíme krotit, pelíšek mají v kuchyni a třeba na noc jsem jen tam, jinak by pobíhali po obýváku a budily kluky. Jestli je v klidu, když ji zavíráš, dělej to tak...prostě holčička je na prvním místě a pejsci se tomu musí přizpůsobit. Klukům jsou 2 a už řádí venku i s tou dobrmankou...té je rok Měli jsme totiž jinou, ale když byl klukům týden, museli jsme ji nechat dát injekci, měla rakovinu kostí Byla zvyklá doma, bylo jí 6, ale když jsem byla těhu, vystěhovali jsme jí ven do boudy a zvykla si v poho...to jsem nechtěla riskovat, mít doma dobrmanku a mimina...a zvládla to. Bez ní jsme to vydrželi rok, ale viděla jsem, jak je po ní manželovi smutno a zrovna se kamarádce narodili štěňátka a bylo rozhodnuto Takže doporučuju pejska si nechat, ale prostě přizpůsobit situace...někdy je to na palici, to jo, nervy tečou ale pryč bych nedala žádnou naši fenku