Tak to máš doma asi takového raracha jako my. Ségra mi taky říkala, že to není žádný drama, že se to stává a že až se to jednou odhodlám říci našim, tak už se tomu zasmějem. No, ona ještě nemá děti, nutno podotknout a já pochybuji, že se tomu jako budu moci kdy zasmát. Doba než se vyblinkal a než jsem pak zavolala doktora a poskytl mi uklidnění a radu byla otřesná, nikdy jsem nic tak emotivního nezažila a zároveň se snažila být funkční, užitečná a nehysterická, aby to dítko nepodlehlo té mé hysterii. ...to asi muže mít jen žena, která je mámou... . Tak že chápu, že je ti z toho stále hrozně A jinak díky za podporu.