Starší syn obojí dost pozdě (má expresivní disfázii), česky krátce před 2. narozeninami, německy o rok později, teď (jsou mu 4) mluví oběma jazyky dost blbě (v porovnání se stejně starými mluví neuvěřitelně krkolomě stylem "Co ty musel si být tam" ) nicméně německy už líp jak česky, na druhou stranu právě začal překládat (dřív mluvil jen česky nebo německy, teď ti na požádání přeloží větu z jednoho jazyka do druhýho a ještě částečně vyhláskuje jak se to píše).
Mladší mluvil dřív oběma jazyky, česky krátce po roce, v roce a půl složitější věty a teď mluví jak právník, má brutální úvahy ("Maminko máš mě ráda?" "jo" "Moc?" "proč?" "Protože mám v pokojíčku bordel, no... koukej"- pohled na rozšlapaný piškoty zalitý džusem(2 a půl roku), německy se domluví základní pokyny, dá dohromady pár vět (ale začal právě chodit do školky, starší se rozmluvil německy až ve školce). Akorát má ještě takovou miminí výslovnost takže dešifrovat němčinu dá zabrat když to člověk slyší poprvý- trinken je "tinten" a podobně Ale zase je negramotnej, v porovnání se starším bratrem v jeho věku.

Kupodivu ač oba mají jako mateřský jazyk češtinu se spolu baví německy. U staršího chápu, mladší důležitě pronáší "Ja, ja.." nicméně česky se baví málokdy.