Ecim dá. A někde to znamená bitvu, řvavu, tahání o děti, azylový dům.

To jsou takový životní paradoxy, že se ti třeba pod vlivem nemoci nebo z povahy vyklube z milovaného muže a prima táty tyran, co si na tobě hojí svoje ego.... a na výběr toho mnoho není, protože stále miluješ, a víš, že je nemocný /tudíž omlouváš a ještě miluješ k tomu všemu/, sebevědomí pod bodem mrazu... a jsi mladá a potřebná ještě jiný lásky. Rozvod? Co svědomí na to?

Pak taky opravdu není třeba kam jít.

Další verzí je netyran, co okusil něco jiného, ale nechce rozbíjet rodinu... důsledky podobné.

Pak třeba muž, co má nějaký problém, nemusí být zdravotní, neumí, nedovede komunikovat, prostě to v něm není, ale máte se rádi.

Pak jsou problémy naše (jakože ženské... citové - manžel zklamal, ublížil, není dost opora, špatný porod, tohle - osobně mívám dost nahraně, - co se intimity týče... není dost echt) těch možností je mnoho, pak manžela miluju, ale sex.. prosím néé, bolí, problém.

V životě se toho, na co neumí ten druhý reagovat tak, aby všichni byli spokojení stane moc. Ne každý je zajištěný, samostatný, ne každý, kdo má sexuální problém neumí toho druhýho milovat nebo ho nemá rád nebo si ho neváží.

To je prostě psycho.