Monty, před chvilkou jsem si ze zvědavosti pročítala i starší diskuse k tomuto tématu, a opravdu náhodou a nezáměrně jsem narazila na tvé asi rok staré výroky:

Šťastně vdaný taky zahýbají?

No nevím teda, ale já když jsem s někým šťastná, tak mu nezahýbám.
Asi si to štěstí představuju ňák jináč.

Ale jo, já vím že se to děje (míněna pochopitelně nevěra) akorát to moc nechápu. Ale já vůbec dost věcí nechápu.

To je sice fakt, ale je to taky o zásadách toho člověka, že jo. Pokušení potká kdekdo, ale ne každej mu podlehne. Nevím, jestli hřešení myšlenkou je srovnatelný s reálným stykem. V tom se právě lidi od sebe navzájem odlišujou.


Tak do jakého tábora tedy patříš???