... (cituji): "...to držíme my, ona ne, byli před pár týdny v obchoďáku.... " -> ???? Co/koho kdo drží, a proč byli v obchoďáku, jak to souvisí s tím miminem??? Nějak jsem asi natvrdlá, ale nedává mi to smysl, nechybí tam něco...?

Jinak mi přijde, že tedy kamarádka si koleduje o to, aby její partner přestal mít o dceru a o ni samotnou zájem - resp. o to, že se stáhne do sebe a/nebo se naštve, když podle ní dělá všechno "blbě". Myslím že by si o tom měli co nejdřív promluvit. To že ona je maminka, jí nedává patent na rozum! No a, on je zas tatínek, že?!

OK, umýt si ruce není od věci, ale také se to nemusí aní nemá přehánět! Dnes už se ví, že když se co s čistotou, desinfekcí apod. přehání do extrému, jsou z toho alergie atd. - imunitní systém dězí si pak nemá na čem procvičovat normální reakci, tak začne reagovat přehnaně - alergie je na světě! To jsou ověřitelné informace, mohou si je oba jako rodiče zjistit.
Jinak, jestli má čepici tak či onak, myslím že je celkem putna, tam už je kamarádka ujetá moc! To mu snad dojde samo, že když dítě knourá, protože se mu třeba omylem pošoupla čepička směrem k očím, že jí to upraví nebo čepičku sundá, pokud není zima!

Být to moje kamarádka (a myslím opravdu kamarádka, což obnáší že je možné s ní mluvit otevřeně, je zde určitá důvěra atd.), tak bych jí to na rovinu řekla (mezi 4 očima). Případně bych jí k některým věcem, u kterých zbytečně šílí (třeba ta hygiena apod.) sehnala informace třeba z webu. Snažila bych se s ní promluvit o těch věcech, kterých se třeba obává, a proč je to zbytečné, jak jinak by se to dalo řešit... Samozřejmě nějak citlivě...
Případně bych se i podělila o vlastní zkušenosti, když byli kluci malí a jak jsme se s manželem vše kolem dětí sdíleli. Prostě aby viděla že to, jak ona to praktikuje, není jediná cesta.

A jemu, pokud by byl též kámoš, tak bych ho asi všemožně povzbuzovala a utvrzovala v tom, že je stejně tak rodič jako ona. Tak bych k němu i přistupovala, tedy s dotazy na miminko se neobracela jen na ni, ale také na něj... atd.
Ono i přístup okolí podle mě totiž dělá hodně - když ten její "patent" nebude nikdo brát až tak vážně, když nikdo nepřistoupí na to jejíc vyšoupávání otce z jeho aktivní role, tak je to úplně jiný "signál" pro oba, než když na to všichni budou přistupovat jako na hotovou věc a budou poslušně hrát tu její hru podle jejích pravidel!

Klidně to z její strany mohlo vzniknout i jaksi nechtěně, bez nějaké "zlé vůle" (třeba je také ovlivněna vlastni výchovou apod.?), ale každopádně to chce korigovat včas, protože jinak se na nějaký čas stane, že ona si bude stěžovat, jak on se na ničem ohl. dítěte/dětí nepodílí, nevezme je, nepohlídá, necítí se zodpovědný - a přitom ona sama ty jeho původní snahy v zárodku zadusila!
A to je lepší varianta - může se totiž také stát, že se od ní vzdálí i partnersky, když se bude cítit zneužitý - drsně řečeno - jako "dárce spermatu" !