"Poněvadž udržení stálého zdraví jest za doby těhotenství věcí nutnou, jest třeba posilniti tělo mírným denním pohybem na čerstvém vzduchu. Naprostá zahálka, hovění si, ospalost a úplná nečinnost neprospívají těhotné ženě. Zahálka činí těhotenství stavem mrzutým, žena ustavičně přemýšlí o svém stavu, nechutná jí jísti, obtíže žaludeční se stupňují a konečně může se státi opravdu nemocnou. Tím z přirozeného stavu, jehož první obtíže žena snadno překonati může, vyvine se skutečná nemoc a to vinou samotné ženy. Bohužel musíme doznati, že zvláště ve vyšších kruzích platí pravidlo, jakmile žena otěhotní, že ihned musí se oddati úplné nečinnosti. Majíc po ruce služebný personál, nestará se zhola o domácnost a většinu dne ztráví, hovíc si na pohovce, nebo dokonce i v lůžku. Nebude tedy laskavým čtenářkám s podivem, že ženy venkovské, které po čas těhotenství prací se zaměstnávají, nemají v době těhotenství těch obtíží, jako ženy velkých měst v přepychu a nádheře vychované. Také porody na venkově bývají snazší než ve městech."