Jsem četla nějakou povídku ze života dětí, bylo to nějak takhle: obdivuju xy, oblíkám se, mluvím a chovám se jako on, ale on na mně úplně kašle a oblíká se, mluví a chová se jako yz, který na něj úplně kašle a oblíká se, mluví a chová se jako ab, který na něj úplně kašle a oblíká se, mluví a chová se jako já.
![~t~](/g/s/20.gif)
Asi je to normální, ale musí to být nepříjemný.