Dobrý den,
vzhledem k tomu, že je zde vedena diskuze o mě a naší společnosti, rád bych upřesnil několik skutečností.
Teutonia uvedla model Spirit S3 na trh jako novinku v roce 2006. Jednou z největších předností je od počátku přední plně otočné kolo, upevněné v perfektně odpružené vidlici. Jedná se vlastně o víceprvkový závěs, umožňující přepravovanému dítěti dokonalý jízdní komfort a to od narození až do zhruba tří let nebo 15 kg váhy. Daní za tento komfort je však větší citlivost na nárazy do pevných překážek a přetížení této části kočárku, některé uživatele občas napadne sjet schody popředu přes toto přední kolo. Asi by bylo lepší v takovém případě postavit kočárek s pevným a neodpruženým předním kolem, ale to již tady bylo a skoro nikdo ho nechtěl, viz varianta Spirit X3, vyrobená v roce 2007 přímo pro vyznavače běhání a bruslení s kočárkem. Pro tyto zájemce však varianta Spirit S3 v žádném případě není, německá norma nepřipouští, aby kočárek s otočným předním kolem byl k těmto účelům používán, ostatně je to i jedno z nejdůležitějších upozornění v návodu k používání kočárku. Systém uchycení vidlice předního kola na podvozku je po celou dobu nezměněn, od roku 2006 se nepatrné změny týkaly pouze toho, že byl pozměněn systém uchycení ovládacího kolečka aretace, rozšířena drážka pro pojistku zajištění a vidlice předního kola byla doplněna seřizovacím šroubem pro nastavení přímého směru při jízdě se zaaretovaným kolem. První dvě změny byly provedeny pouze pro potřeby servisu, málokterý uživatel kočárku, když už si vzpomene namazat zadní kola, si vzpomene, že má mazat i předek kočárku. Pokud se pak drážka pro zajištění vidlice předního kola v přední části kočárku zanesla prachem a za sucha vydřenou umělou hmotou z hlavy, nebylo možné již vidlici z hlavy bez absolutního zničení hlavy sejmout, protože jediný přístup k čepu vidlice byl pod ovládacím kolečkem aretace a to bylo zajištěno zespodu. Jinak tento systém zavěšení předního kola slouží bez podstatných změn dodnes. Poukazovaná kombinace kovového trnu a plastové hlavy je při normálním používání kočárku a pravidelném ošetřování prakticky nezničitelná. O tom svědčí i skutečnost, že identický komplet předního kola je používán i pro podvozek Team Alu, což je kočárek pro dvojčata nebo sourozence narozené nedlouho po sobě.
V únoru loňského roku přinesla Teutonia první úpravu samotné vidlice předního kola, kdy snížila jízdní komfort předního kola tím, že do vidlice přidala hliníkovou výztuhu a zesílila tlačné pružiny v odpružení vidlice předního kola. Zde bych chtěl uvést, že od roku 2006 umožňovala uživatelům, kterým se podařilo při nesprávném použití kočárku vidlici předního kola zdeformovat, jednu bezplatnou výměnu poškozené vidlice mimo záruku kočárku, přestože se nikdy nejednalo o žádnou výrobní vadu poškozené části kočárku. Tato výměna byla zaznamenávána v záručním listě kočárku a zanesena tak do servisního sytému. Koncem loňského roku pak Teutonia nabídla uživatelům kočárků, kteří tuto část ještě nepoškodili, využít možnost zaslání vylepšené vidlice jako bonus ke kočárku Teutonia. Podmínkou bylo zaslat na speciálně otevřenou webovou stránku výrobce výrobní číslo podvozku kočárku, aby nedocházelo ke zdvojování požadavků. Nejednalo se tedy o žádný alibismus, na přes pět tisíc námi dovezených Spiritů do roku 2009 připadalo něco málo přes dvě stovky poškozených předních vidlic, výměna byla prováděna stejnými vidlicemi, jaké byly montovány na nové podvozky, a mohu říci, že po vysvětlení uživatelům, jak mají s kočárkem správně zacházet a jak o něj mají pečovat, tak počet opakovaných poškození je do deseti kusů. Většina z nich uznala již předem, že s kočárkem bruslí, tři ne. Ostatně kdyby důvodem k výměně byla výrobní vada, musela by se nutně měnit i vidlice předních kol u kočárků Team Alu, které používají kompletní přední kola naprosto identická se Spiritem a při kompletování podvozků jsou odebírána ze stejného kontejneru bez jakéhokoli rozlišení.
Pan majitel, zde pod značkou leos, zakoupil kočárek Teutonia Spirit S3 HB 08 na naší prodejně 6.5.2008. Jako dovozci a výhradní distributoři pro Českou republiku jsme určitě neměli potřebu zákazníkům lhát nebo je přesvědčovat o něčem, co není pravda, tedy že je to kočárek pro bruslení. K tomu bychom neměli ani lidsky, technicky a nakonec ani ekonomicky žádný důvod.
Z praktického i ekonomického hlediska je pro nás vždy důležité zákazníkovi ukázat, co kočárek umí, jak s ním zacházet, ošetřovat jej a naopak zdůraznit, co se s kočárkem dělat nemá anebo nesmí. On se totiž v každém případě zase vrací k nám, nejsme žádný anonymní internetový obchod s jedinou adresou na P.O.BOX. Naše společnost zajišťuje značkový servis nejen pro naší prodejnu, ale jako autorizovaný distributor značky Teutonia pro ČR také pro celou síť našich prodejců, pro prodejny Babypark a prodejnu Špuntík. Zároveň se na nás od letošního roku obracejí majitelé Teutonií ze zahraničí i majitelé, kteří si Teutonii opatřili jiným způsobem.
Poprvé se u nás kočárek objevil 29.12.2008 s roz­bitou aretací a deformovanou vidlicí předního kola. Kočárek byl prakticky na počkání opraven a jeho majitelka poučena, že kočárek není určen na běhání ani bruslení a že nárazy předního kola do pevných překážek nejsou tím správným způsobem jeho používání. V podstatě jediný důvod k návratu následující den byla pro majitelku kočárku skutečnost, že byl na servis dopraven bez jakýchkoli dokladů o jeho nabytí. Další návštěva kočárku na našem servisu je datována 5.8.2009. Kočárek má opět zcela zkřivenou vidlici předního kola, vyraženou pojistku zajištění čepu vidlice. Kočárku je vyměněna hlava pro upevnění vidlice předního kola, je vyměněna i vidlice předního kola. Protože při návštěvě servisu jsou kontrolovány i všechny podvozkové části, související s bezpečným provozem kočárku, je dotažena nárazy uvolněná konstrukce, vyměněny nadměrně opotřebované čelisti ruční brzdy a brzdové adaptéry. Uživatel kočárku je opět upozorněn na skutečnost, že reklamované poškození není výrobní vadou kočárku a vzhledem k tomu, že již možnost bezplatné výměny mimo záruku již vyčerpal, následující poškození bude muset hradit. Počátkem prázdnin letošního roku se kočárek objevuje opět. Majitelka poukazuje na změnu barevného odstínu potahu střechy kočárku a protrženou folii v průhledovém okénku střechy. Konzultujeme tedy změnu barvy s výrobcem kočárku, ten sděluje, že určitá změna odstínu je přirozeným projevem běžného opotřebení kočárku v průběhu jeho užívání a pokud se barva výrazně změní do půlroku od nákupu kočárku, bere to automaticky jako důvod k bezplatné výměně, nad rámec tohoto celoevropsky užívaného pravidla by to učinil do jednoho roku. Protože se ale uživatelka o tomto problému zmiňuje až po více jak dvou letech, zcela jistě to není výrobní vada potahu, potah byl evidentně nedostatečně chráněn, a proto se jeho bezplatná výměna nemůže konat. Když toto rozhodnutí sdělujeme uživatelce kočárku a padne otázka, proč nepošleme potah kočárku rovnou do Německa, je zákaznice upozorněna na skutečnost, že výrobce již jednou řekl, že se jedná o neoprávněnou reklamaci a pokud se potah vrátí se stejným vyjádřením, bude muset dopravu uhradit. To není v rozporu se žádným zákonem, na to má prodejce právo. Pan majitel (leos) zde i mylně uvádí, že mu byla nabídnuta výměna folie za jinou, tenčí. Ta varianta zněla tak, že v ten den tam můžeme dát folii neoriginální, ale že originální folie přijde během několika dní. Na jeho dotaz, jak by to vypadalo s výměnou opět poškozené přední části kočárku, jsem odpověděl, že pokud dosud nemá výměnu zaznamenanou v záručním listě, pak by mohla být ještě bezplatná, v opačném případě nikoli. Argument, že v případě zaslání kočárku, nebo jeho části by byl tak dlouho bez kočárku, je naprosto zcestný. Pokud jsme neřešili opravu kočárku na počkání, vždy dostal kterýkoli zákazník k dispozici náhradní kočárek. Kočárek je na to majitelem odvezen.
8.9. letošního roku se kočárek objevuje znovu, na opravu folie okénka a reklamace poškozené vidlice předního kola. Pan majitel (leos) je pouze upozorněn, že již má výměnu vidlice předního kola i hlavy zaznamenanou a pak podle jeho názoru dochází k hádce. Tedy jedná se spíše o jeho monolog, jakýkoli pokus o můj názor je potlačen. Když se ho po několika minutách zeptám, zda se mohu také na něco zeptat, dostávám podmíněný souhlas. A tak se dozvídám, že kočárek po celý rok prakticky nejezdí a pokud, tak normálně, že není možné, aby kočárek za dvacet jedna tisíc nedokázal vozit sedmnáctikilové dítě, těch pár kilo přes dovolené zatížení na to nemůže mít přeci vliv. Když se ohradím, že kočárek je určen do patnácti kilogramů váhy a že by dítě mělo být při přepravě i upoutáno, monolog pokračuje s tím, že mi do toho vlastně nic není. Nakonec jsme sepsali reklamační list s tím, že požaduje pouze výměnu folie v okénku, nic víc, náhradní kočárek nepožaduje. Měl jsem tak možnost podvozek zkontrolovat podrobně. Pan majitel ve svém hodnocení uvádí, že kočárek vlastně skoro nepoužívá. Skoro jen na přespání dítěte. Na kočárku jsou jasně vidět stopy všeho, co prožil. Tedy způsob, jakým je používán, kdy a jak dostal nějakou ránu a podobně. Takže je vlastně záhadou, že je deformovaný disk předního kola (kolo prakticky samo odešlo), loni v létě vyměněné brzdové čelisti ruční brzdy i brzdové adaptéry jsou prakticky na hranici použitelnosti, takže kočárkem někdo pravděpodobně jezdí bez vědomí jeho majitele anebo je to jinak. Zajímavé je i sdělení, že kočárek „ co já vím tak minimálně čtyřikrát přes boudu šel zábava ! Dobrá, tak jezdíme s naším terénním kočárkem opatrně „. To je velmi zvláštní, nějak si nedovedu představit, jak rodič při opatrné jízdě s kočárkem, tedy rychlostí chůze, dokáže zvládnout jeho převrácení přes „ boudu „. Znám velmi subtilní maminky, které se Spiritem pravidelně scházejí schody, znám stovky uživatelů, kteří s ním jezdí po horách a nikdy k jeho převrácení nedošlo ani náhodou. Ale znám i několik maminek, které celkem ochotně přiznaly, že si bruslení s kočárkem vyzkoušely. Některé se zastavily o obrubník, naštěstí nejely rychle a tak to odnesla pouze vidlice předního kola, jedna z nich kočárek přeletěla přes rukojeť a zlomila konstrukci v kloubech, dvě řekly, že jim do cesty vběhlo dítě a pes a tak zachránily dítě v kočárku před převrhnutím pouze za cenu vlastní újmy. Ale všechny řekly, že se s kočárkem pochopitelně pohybovaly mnohem rychleji, než je pět kilometrů v hodině. Proto taky člověk bruslí, že? A také jedním dechem řekly, že už bruslení s kočárkem nikdy nezkusí, protože nikdy člověk neví, co ho může náhle cestou potkat a mít přitom ještě kočárek je o zdraví. Ale že se někomu podaří kočárek překlopit přes boudu více jak čtyřikrát? Tady si asi každý čtenář udělá své stanovisko sám. Pan majitel (leos) zde udává, že stačí trochu nadzvednout přední část kočárku a kolečko samo vypadne. To ale není záležitost poškozené vidlice, v takovém případě by musel mít pojistku pro zajištění čepu vidlice v hlavě pro její uchycení vyraženou z jejího lůžka. Pak ale není možné vidlici předního kola v hlavě vůbec zajistit a vůbec by tam nedržela. Takovou vadu ale reklamovaný kočárek při poslední návštěvě neměl, vidlici šlo jednoduše po odjištění sejmout a zase ji zpátky normálně zajistit a technicky ani neexistuje možnost, že by pojistka někdy držela a někdy ne. Pokud je ze svého lůžka jednou vyražena, nikdy se tam už nedokáže samovolně vrátit a ani ji nelze ovládat. Takže si nedovedu představit, že pan majitel již přes půl roku používá kočárek, z něhož podle jeho vyjádření samo upadává přední kolo a které tam pokaždé, když mě vidí, najednou samo drží. Ale je asi snadnější někoho pomluvit a přitom se skrývat za anonymitu jakési přezdívky. O který kočárek se jedná jsem se nemusel dlouho dohadovat, zkušenost s majitelem, zde ukrytým za zkratku, pravděpodobně Leoše, je celkem čerstvá, navíc v naprosto identickém příspěvku se mezitím objevil i na jiném webu i bez diakritikou poznamenanou variantou svého příjmení.
Na závěr musím uvést a upozornit, že některé skutečnosti uváděné ve zmiňovaných diskusních příspěvcích, přestavují v souladu s naším právním řádem, zásah do práva na ochranu osobnosti tak, jak stanoví občanský zákoník. Uveřejnění kritiky je sice právem každého v souladu se zajištěnou svobodou projevu, avšak, a to je potřeba zdůraznit, musí se dle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ČR, jednat o kritiku věcnou a konkrétní, která musí být přiměřená co do obsahu i formy. To platí i pro použité výrazy, formulace, spojení apod., přičemž podstatné je, že taková kritika nesmí vybočovat z mezí nutných k dosažení sledovaného a zároveň společensky uznávaného účelu a v žádném případě nesmí být difamující. Kritika se musí vyvarovat všeobecných soudů, které nejsou opřeny o potřebné konkrétní skutečnosti a nemůže sledovat cíl pomluvy, zostuzení, urážky, popř. poškození profesní cti v podnikatelské sféře.
Nejvyšší soud zároveň stanoví, že pokud kritika vybočí z mezí přípustnosti, jde o neoprávněný zásah do práva na ochranu osobnosti. Postrádá-li kritika právní přípustnost, nemá právo na svobodu projevu, přednost před právem na ochranu osobnosti. Toto je důležité zdůraznit, neboť mnozí účastníci uvedené diskuse by mohli chtít argumentovat právě svobodou projevu.
V nespolední řadě pak poukazuji na skutečnost, že takové jednání má i správněprávní, popř. i trestněprávní důsledky. Právní ochrana osobnosti je tak zajištěna, jak skutkovou podstatnou přestupku proti občanskému soužití dle zákona o přestupcích, tak i skutkovou podstatou trestného činu pomluvy v souladu s trestním zákoníkem. S ohledem na uvedené právní důsledky je nezbytné, aby se účastníci této diskuse napříště vyvarovali svých vyjádření, která uvedeným způsobem zasahují do práva na ochranu osobnosti. Zároveň se omlouvám za pro mnohé těžko stravitelnou délku svého vyjádření, ale ve zkrácené podobě by asi nedávalo smysl.
Miroslav Pichl, jednatel společnosti Babyrenka s.r.o.