Hele, já fakt takové dítě doma mám, prošla jsem si podobným procesem, o domácí škole jsem hodně uvažovala a měla vše kolem nastudovaný. Škola není o vzdělání. (Vsadím, se, že číst už tvůj syn beztak dávno umí.) Je hlavně o tom vytváření vztahů, o učení se prosazovat, navazovat kontakty, spolupracovat, vyrovnávat se s úspěchem i křivdou. Rozšiřovat synovi obzory můžeš i tak. Až pak přejde na osmiletý gympl, bude spokojený. V čem je dítě dobrý, v tom si poradí samo. Nejdůležitější je, aspoň podle mě, mu pomoct vykrýt slabiny. Možná nebudu mít doma génia, ale zase se nemusím bát, že při nezvládání vztahů spáchá sebevraždu. Omlouvám se za plevelení, ale přijde mi, že nevidíš mnohem širší souvislosti.