U nás babičky jsou hlavním zdrojem věcí pro dítě. Já jsem ještě nekoupila jedinou hračku, od manžela dostal k narozeninám a Vánocům, ale hraček má tři prdele, od babiček a fanklubu.
To samé s oblečením. Já jsem člověk, co má ve skříni dvoje kalhoty, dva svetry a pět triček a to je moje veškerá garderoba. Prostě mne oblečení nezajímá a jednou za dva roky doplňuju výhradně to co zrovna nutně potřebuju (když odejdou ty kalhoty atd.). Stejně to mám u dítěte. Jsem minimalista a na dítě bych měla tři sady oblečení z druhé ruky, absolutně necítím touhu ho čančat a pilovat mu outfity. No a oblečení má nakonec docela dost, od babičky. Tu to prostě baví, vybírat a nakupovat hadry, a mně to vůbec nevadí. Je mi to fuk, takže se proti tomu ani nijak nevymezuju. Limituju to pouze prostorem ve skříni, máti nemá žádný ulítlý styl, takže s tím do čeho mlaďasa obleče nemám problém.
Takže to není jen tak, že by prarodiče nějak mladou rodinu dotovali (nedejbože povinně), ale prostě některý prarodiče dávají rádi a rodičům je to tak nějak jedno...