Margotko, ale od toho jsou rodiče, aby dětem trochu usměrnili priority, proboha!

Čímž nechci říct, že je každého povinností držet hubu a krok v záplatovaných kalhotách přešitých ze zimníku po pěti starších bratrech, ale to, proč nejezdíme každý rok do Tunisu a Egypta snad v té třetí třídě vysvětlit svým dětem zvládnu. A pokud by za to mělo být dítě terčem šikany, tak je nutné řešit to, že na škole je šikana, a ne preventivně jezdit do Tunisu, aby náhodou nebyla.

Přijde mi zkrátka převrácené a na hlavu postavené uvažovat stylem "musím své dítě zahltit všemi možnými materiálními statky často velmi problematické kvality (viz třeba ty laciné botičky, které třeba světélkují a každý je musí mít, versus kvalitní kožené boty za několikanásobek jejich ceny), aby se mu někdo snad náhodou nesmál, a když toto všechno nebudu mít, tak se zboří svět a pro jistotu si to všechno naplánuju ještě dřív, než se mi nějaké dítě vůbec narodí a pokud na všechny ty pytloviny nebudu mít, tak si ho radši ani nepořídím."

Monty, nic ve zlým, ale Tvého kluka bych s takovými požadavky hnala, být můj. V situaci, kdy nemám pořádně vyřešené třeba vlastní bydlení by mně osobně připadalo poněkud neprozíravé navykat dítě, že drahé hotely a drahé hračky jsou málem standard.