stejná situace nastala s mým bráchou, výrazně mladším, takže už se to řešilo i se mnou. přestup paní učitelka navrhovala od první třídy a jelikož chodil do třídy s dětma, které měl rád a znal je i ze školky, nechtěli sme ho posílat do neznámého kolektivu. navíc byl rozený koncem května, takže mu bylo defacto při nástupu do první třídy 6 roků čerstvě a mezi druháky, kteří měli mnohdy odklad, by byl jak pěst na oko. vyřešilo se to individuálním plánem a posazením vedle hodného, ale o dost pomalejšího spolužáka, který nestíhal a brácha, dobrá dušinka, mu pomáhal. měli sme hlavně štěstí na ohromně hodnou a vstřícnou učitelku. v páté třídě sme to vyřešili gymnáziem, kde je stále premiant, ale už to není s takovou samozřejmostí a trochu se přeci jen musí snažit. taky doporučuju kroužek, z kterého si donese taky nějaký úkol, něco k zamyšlení... napadá mě asi skaut, případně výtvarka, nebo dramaťák