Už jsem to tu jistě psala, manžel je z pěti dětí, to že neměl hračky jako jeho vrstevníci není žádná tragedie. Tragédie ovšem je, že neměl žádný kroužek, žádnou činnost která by se musela zaplatit, studovat nešel a tak ani jeho sourozenci. Jednak hodnoty jeho rodiny jsou dosti nízké a navíc na to nebyly peníze.
Osobně si nedovedu představit abych své dceři řekla, že nepůjde na VŠ (jednou) páč na to není (a vím že moje rodina by se finančně zapojila celá, hodnoty jsou holt někde jinde., to radši sama zhynu hladem.
Jsem ze čtyzř dětí, rodiče si dost odříklai a vlastně stále odříkají, ale zatím všichni tři máme VŠ a setra o ní zcela reálně také uvažuje.
Spíš chci říci, že standart nemusí být zrovna ten hmotný a že většina lidé kteří mají standart hodnoty na určité úrovni si nepořizují děti jak na běžícím pásu, neb počítají.