Margotko a ještě jsem přemýšlela o tom, jaké to bylo pro mě jako dítě, jsem ze 3 sourozenců a absolutně si nepamatuji, že bych kdy řešila variantu, že by nás bylo míň a měla bych třeba tu novou krásnou Barbie, kterou jsem chtěla.
Proč to ani nevím, asi se tehdy o tom tolik nediskutovalo a bralo se to tak, jak to je.
Možná to ty děti, které to řeší slyší od rodičů nebo od jiných dětí, které to od rodičů slyší.

Ale naopak si velmi dobře pamatuji, jak jsem záviděla kamarádce, protože její rodiče pracovali v pekárně a ona mi jednou řekla, že pečou ty rohlíky, co já měla tak děsně ráda. Můj taťka inženýr dělal pro mě naprosto neuchopitelnou práci a moje maminka dělala v chemické laboratoři rozbory půdních vzorků.
Takže tak, asi to řešíme až příliš moc.