Občas si tu otázku kladu obecněji: Proč se lidé, kteří mají dítě/děti (v jakémkoli počtu) a už velice těžko vycházejí s penězi (a stěžují si na to!), rozhodnou mít jedno nebo víc dalších dětí? Neptám se na to u lidí, kteří dítě nemají, jsou na tom finančně špatně, ale prostě dítě ve svém životě chtějí - mezi žádným dítětem a jedným dítětem je emoční skok, který se nedá penězi vyvážit. U lidí, kteří děti mají, nemohou si zrovna vyskakovat, ale nějak to prostě ufinancují a permanentně si nestýskají, jak jsou na tom špatně, to pořízení dalšího dítěte taky chápu - prostě mají děti rádi a mít další dítě pro ně znamená víc, než nějaká finanční zabezpečenost a nějak to prostě zase zafinancují vlastním úsilím. Jediný případ, kdy to nechápu, jsou lidé, kteří mají dítě/děti, chybí jim peníze, permanentně si na to stěžují (případně rovnou vyčítají ostatním lepší finanční situaci) a přesto si pořizují další děti, ať už konečným číslem jsou děti 2, 3, 4 nebo 10. Sice to nechápu, ale nějak neočekávám, že by mi někdo takový dal v tomto ohledu logicky zdůvodnitelnou odpověď, tak po tom ani moc nepátrám.