Dívala jsem se jenom chvilku, děti mě pak potřebovaly, ale i tak jsem to rozdýchávala většinu noci.
Já jsem cítila hroznou bezmoc, zvlášť když tam mluvili ti muži, jak prostě nemůžou přijmout vlastní ženu, kterou znásilnili a mučili, protože v Bibli se praví, že žena má mít jen jednoho muže (nevím z hlavy přesnou citaci, jak to pokračovalo).
Takový krásný ženský to jsou, nechápu proč takový ponížení a krutost na světě vůbec existuje.
O adopci na dálku nic moc nevím.

Jednu chvíli mi i přišlo, že oni (ti násilníci) to mají pekelně promyšlený, viz to, jak nutili ženy jíst své přítelkyně, které oni předtím zabili ... snaží se obracet ženy proti sobě, ty znásilněné vyčleňují, aby ostatní ženy k nim nemohly cítit solidaritu, prostě rozbíjejí sílu ženskýho společenství.