Jinak ještě k tomu plánování - kdysi jsme zkoušeli týdenní (u školáků, nikoli předškoláků) a neosvědčilo se nám to.
Dítě, který si podle plánu má říct, co by chtělo za tejden stihnout, ještě neví, co se pod těmi pojmy skrývá. Např. pravidla pro psaní ů a ú je pro někoho otázka dvaceti minut, vyjmenovaná slova po l jsou otázkou týdnů... ale to to dítě neví, dokud se s učivem neseznámí. A protože každýmu dítěti jde jiná látka trošku jinak rychle, nemůže to spolehlivě naplánovat ani učitel. No a tak se stávalo, že si dítě něco naplánovalo a i když celej tejden makalo jak divý, tak to nezvládlo a mohlo z toho mít zkaženou náladu, zatimco jindy si naplánovalo učivo pro něj snazší a vpodstatě se splněním plánů pocítilo úspěch, i když třeba zrovna tolik úsilí neinvestovalo. Někdy třeba stihlo učivo celýho tejdne i za tři dny a pak (vcelku pochopitelně) mělo pocit, že už není třeba nic dělat...
Prostě se nám týdenní plánování přetavovalo ve vnější motivaci, ačkoli tak původně nebylo zamýšleno. Tak jsme to stopli a ten roční plán je pro děti tak dlouhodobej horizont, že nějaká snaha plnit plán pro plán úplně odpadla - je to opět jen přehled z čeho si maj vybírat.