Janko V prvé řadě objímám a doufám, že nemáš moc velkou kocovinu.

Zažila jsem něco.. trošku jiného, ale v podstatě velmi podobného a v jádru stejného..

Měla jsem pětiletý vztah. Pominu, jestli byl dobrej nebo zlej. Zažili jsme toho spoustu, on mě párkrát podvedl, já vždy poslušně držela hubu a krok, občas jsme servali. Ale poslední roky se to uklidnilo, fungovali jsme. Já chtěla založit rodinu, on odmítal. Kamarádi a svoboda je přece taaak důležitá. Teď už vím, proč si dovolil mě podvést, uhodit, mluvit se mnou tak jak mluvil. Odpověď ti už holky daly - NEVÁŽILA JSEM SI SAMA SEBE! On to moc dobře vycítil už tehdy od začátku a choval se podle toho.

No a vloni v prosinci přišel ON. Pan Dokonalej. Sedla jsem si z něj na zadek a měl to být taky jen "sem tam sex". V únoru jsem už věděla, že sem tam sex to opravdu není, že ho miluju (ač jsem nahlas všude tvrdila, že NE a NEODCHÁZÍM KVŮLI NĚMU). Sbalila jsem svých pár švestek, pronajala si garsonku a bylo to naše hnízdo lásky. Podotýkám, on byl SVOBODNEJ A BEZDĚTNEJ. Po čase mě ale začalo srát, že "budu jezdit, tak jak budu chtít já", "mě se nikdy nestýská", "na oficiální vztah a děti jsem už starej, nikdy je nechci(je mu 35)", "nikdy tě nevezmu k sobě domů, to je můj domov". No a když jsme tak po půl roce hnízdečkování (U MĚ DOMA) debatovali, řekl mi, že kdyby mě měl označit, nebyla bych partnerka... ani kamarádka.. ale MILENKA! V ten moment se mi zhroutily mé ideály. Sralo mě, jak si mě obmotal kolem prstu, jak mě svým chováním utvrzoval v tom, že mě taky miluje a já mu to krásně žrala, odešla jsem kvůli němu od stálého partnera, od jediného zázemí, které jsem kdy měla.. Poslala jsem ho do háje.

No a kde je happy end? Můj ex celou tu dobu na mě čekal. Celou tu dobu mi po večerech brečel do telefonu, jak se změnil, jak dozrál, jak si uvědomil, jak se mi omlouvá.. Teď jsme spolu. On je jiný člověk. A hlavně - JÁ TAKY. Už si vážím sama sebe, už to umím. Snad to ze mě i vyzařuje a můj podle toho se mnou mluví, jedná. Je nám teď hezky, koupili jsme spolu konečně byt a příští víkend se stěhujeme z pronájmu do NAŠEHO 3+1. Trošku se i snažíme o miminko, trávíme teď spolu dost času.. je to hezké období a já myslím, že to všechno se nám prostě mělo stát, abychom dozráli do téhle fáze.

No a milenec? Je sám. Když jsem ještě zpočátku měla návaly emocí a občas mu napsala, odbíjel mě. Čímž mě utvrdil, že jsem udělala dobře. Už na něj nemyslím, snažím se ho vypouštět, jsem šťastná tam kde jsem a s kým jsem. A to na něj působí jak rudá na býka. Zase mi od něj pípaj smsky, když se jednou za čas musíme pracovně minout, propaluje mě pohledem. Už to ve me otupělo. Na smsky neodpovídám vůbec, nebo negativně. Když se vidíme, přehlížím. A je mi dobře. Už bych ho zpátky nechtělo. Ono všechno má pro a proti. Byl dokonalej. Chováním vystřiženej jak z časopisu. Ale k čemu by mi byl, když odmítal závazky? Já byla schopná kvůli němu opustit vše, co jsem si za pět let vybudovala. On mě za 3/4 roku nevzal ani jednou k sobě domů..

Závěr - Ano, občas si vzpomenu na náš spalující sex a zalochtá mě v břiše. Občas si vzpomenu jak mi dělal snídaně do postele a chodili jsme do divadel a on mi v zimě dal svůj kabát a sám šel v košili.. Ale je to za mnou, je to pryč, vrátit bych to už nechtěla. Moc mi svým způsobem ublížil. Ale také pomohl.. V srdci už zůstane napořád, to vím, ale je to pryč.

Proč to píšu? Tvůj žm se chová stejně. Balamutí, kecá... Chlap, který by doopravdy miloval, by se vzdal všeho (stejně jako ty a já) a šel by do toho pohlavě jako chlap Aaachjee. Ten tvůj (a i ten můj) jsou ale jen sráči co si chtějí užívat a nám pitomejm motat hlavu. Mě to bavit přestalo. A myslím, že tebe jednou taky přestane. Tak hlavu vzhůru kočko a ZAČNI MÍT RÁDA SAMA SEBE

PS: Omlouvám se za román.