Ach jo, my s tim bojujeme taky. Adamkovi bude na konci roku 6 a pocuranej je fakt skoro kazdou noc. Zatim nezabira vubec nic - budim ho v noci, ale ja absolutne neprobratelnej, spi jak parez, na zachod dojde v mrakotach, kdybych ho nedrzela, tak upadne, enureticky alarm ho nevzbudi, zadny odmeny zatim nepomahaji. Leky mu zatim nechci davat, vrta mi hlavou, jak by jejich ucinek pretrvaval, kdyz se jedna o nejaky umely dodani chybiciho hormonu, tak jak je to s jejich vysazenim. Nebo si to spatne vysvetluju? Okoli na to reaguje silene, Adamke je z toho nestastny a ja taky
. A predstava, ze to budeme resti jeste za 5 let, z toho na me jdou mrakoty.