měla jsem to přesně stejně, ředitelka ze mě udělala málem krkavčí matku (i když je to na Rodině docela elita, mně to moc nepotěšilo), ale trvala jsem na svém a dcera tedy od října ve školce spala - ale je pravda, že se adaptovala zcela bez problémů a velmi dobře chápala, že si tím ušetříme každodenní scénku v autobuse, kdy ona nevyspaná ječela, syn probuzenej hladovej taky ječel, mydlili se navzájem, váleli se po zemi a já zasahovala jen mírně (k velké kritice spolucestujících důchodkyň). Připadalo mi zbytečné je mydlit kvůli tomu, že jsou oba šíleně unavení.