..., to vyjádření je OK
.
Jak jsem uvedla i někde výše, já přece neříkám že syn moji důveru úplně ztratil, a kriminálníka z něho určitě dělat nechci!
Ale co se týče vyprávění o škole, tak moje důvera do jisté míry "nabouraná" je - oprávněně (bohužel). To přece můžu autenticky dát najevo, ne?
Prostě ať chci nebo nechci, tak to bude nějakou dobu brát s větší rezervou a případně si to i ověřovat (jen pokud to bude nějak zásadnější)... Nevím jak jinak. Ty bys to nechala být? Nebo jak bys to řešila Ty?