Já jsem rodila 2x v porodnici, kde nemůže být manžel v první době porodní, připravují se tam všechny maminky současně, tak by to nebylo moc fajn, kdyby tam byl, nicméně je to jediný okamžik z celého porodu, kdy je chlap ženě něco platnej si myslím. Mně by hrozně pomohlo tam mít někoho, kdo by mně trochu rozptyloval a tak. Takže ho ke mně pustili, až když jsem fakt rodila, takže si připadal zbytečnej a bezmocnej. První porod ho málem položil, říkal, ale já jsem na něm nic nepozorovala. Odešel ode mně a v autě prý brečel. Pak se vrátil večer a ještě mi sháněl čokoládu a sušenky, abych rychle získala energii, mu porodila ženská sestra. Druhý porod už věděl, že to nesmí tak prožívat. Pustili ho tam jen na poslední půl hodiny, takže má pocit, jakej byl ten porod brnkačka, ale nebylo to tak růžový, malej měl šňůru 2x kolem krku a já ho nemohla vytlačit, neutáhla se, ale byl to dost záhul. Týden po porodu jsem pak měla zánět močáku, jak jsem se tam dole namohla, tak to prý bylo tím. Jinak jsem ale moc ráda, že se mnou byl a příště ho tam chci zase.