manžel byl u porodu ellenky se mnou.
kecali jsme,i u kontrakcí,nějak se stydím projevovat bolest nahlas,maskovala jsem to dobře.takže když to přišlo,myslel si,že to teprve začíná a on už byl konec..seděl potom na řidličce a zdál se být menší a menší..asi se chtěl vypařit..ani nedutal.
ale když byla malá venku,přilítl a křičel "JÁ ČÍÍÍHAT!!JÁ ČÍÍÍHAT!!!!"
tak číhal pupeční šnůru a pro mě byl hrdina.