Ahoj,měli jsme něco podobného-pes 13let,poslední dva roky se počůrával,měl nemocné ledviny. Málokdy vyklopil celou dávku,spíš to z něj odkapávalo a když usnul,povolilo a pustil celý obsah. Nikdy už nikomu nebudu říkat,at si takového psa určitě nechá a nikdy ho nebudu odsuzovat,protože to je neskutečně náročné. Druhý rok jsme to řešili tím,že byl pes v samostatné místnosti,jenže i ta byla brzy totálně celá pročůraná,skutečně myslím(bydlíme v činžáku),že až jednou vytrháme parkety,budeme se velice divit,co pod nimi je:-( přesto jsem ho nedala a ani jsem nad tím neuvažovala,ale byl to fakt děs,samozřejmě tam nebyl celý den sám,pouštěli jsme ho,ale i tak byl celý byt cítit močí,šlapali jsme v mokrém,jako to opravdu není sranda. Poslední měsíce už byl na třímetrovém vodítku,aspon teda na všechno viděl,chodili jsme za ním,ale protože byl tak trochu k stáru nevypočitatelný,neumím si představit v jednom kuse hlídat dvouleté dítě,aby za ním nešlo,byl to pes,který nejde pro ránu daleko a psí soupeře rval na kusy,nechtěla jsem čekat,až totéž udělá s dítětem,které se s ním přišlo v nevhodnou chvíli pomazlit. Veterinářka říkala,že musel mít velké bolesti,často zvracel,všechno to souviselo s těmi ledvinami,přesto byl v poměrně dobré kondici,pár týdnů před svou smrtí dokázal našlapat denně 5-10km,v té době jsme trávili hodně času venku,tam učůrávání nevadilo a mohli jsme být spolu,tchýně taky myslela,že ho týráme,když nesmí spát v posteli(když tam jednou vlezl a usnul,pročůral několik dek a chráničů,fakt mokro všude),ale kdo nezažil,těžko pochopí,já si myslím,že jsme pro něj udělali všechno,co bylo v našich silách. Doufám,že žádné příště nebude,ale myslím,že bych udělala to samé. Zakladatelka by mohla zkusit ty jednorázové plenky,teta je používala na dobrmanku a fungovaly,taky učůrávala,s dírou na ocas drží poměrně dobře.