Ahoj všem..potřebovala bych povzbudit, protože je mi trochu ouzko..mám dvě děti, 20měsíční Terezku a 6 týdenní miminko Kateřinku, dvě krásné zdravé děti, ale jaksi si teď nedokážu užívat to miminko..Terezka byla hodné dítě od narození, spavá, prostě zlatá, ale stejně mám radši, když už je "velká", samostatnější, prostě ukázkové batole..člověk už může jít někam ven, zajet do zoo, "pokecat" si s tím dítětem..a teď máme Katku, která ještě nekomunikuje, zima na krku, takže budeme sedět vesměs doma.. a já bych strašně chtěla posunout čas, aby už aspoň lezla a seděla...je hodná, míň spavá než Terezka, ale klidná ..samozřejmě si občas popláče, někdy to trvá i dvě hodiny, jak už to u těchto dětí bývá, a já to někdy těžce nesu..už jsem si zvykla, že vím, co dítě chce a jak ji uklidnit, ale u těch miminek je to jiné..občas mne napadne, že jsme si měli užívat Terezky (podotýkám, že obě děti byly chtěné, plánované!), ale tohle hned zaženu, protože je mi to líto a jsem strašně ráda, že mám děti tak blízko sebe...ale já nejsem ten typ, co rád sedí doma, sám, já potřebuju mezi lidi, ven
a teď zase nejmíň rok se bude všechno točit kolem Katky...právě nám skončilo šestinedělí, takže možná se mnou ještě mlátí hormony...je to asi i tím, že tu nikoho nemáme, jsme na všechno s manželem sami, takže mi nemá kdo pohlídat, abych vypadla ven..
Přejde to, že jo??